23.4.-3.5.2026 | 160 kilometrů skotským ostrovem
Krajem mokřadů, ovcí, krajem whisky Talisker, krajem Highlandera..
Přechod ostrova Isle of Skye, podél oficiálního trailu, vyšperkovaného pár odbočkami. SCO.
Dún Tuilm – Portree – Sligachan – Elgol – Broadford.
Kolem parkovišť se to hemží lidskými mravenci, ale popojdeš jen kousíček dál a sám kráčíš po útesech kolem pobřeží, po horských stezkách, po pěšinkách kolem magických tůní potoků.
Po cestě zřídka potkáváme pár souputníků. Tempo, cíle a trasy máme jiné, ale nadšení sdílíme. Running horses [58] – chlápci jen o 10 let starší než my, s úžasným tempem a slinou závodních koní. Eva. Trailové jméno Elisabeth [30]. Trail name. Obdivujeme, že se vydala na trek sama, že utáhne tak velkej batoh a tak velkej foťák! V noci ji zastihl fičák, kvůli kterému prý nezamhouřila oka, není si v horách sama úplně jistá a tak jí odevzdáváme jejímu trailu až po horské části, v okolí The Old Man of Stor. Úžas. Davy. Odbočujeme z „nejkratší stezky od parkoviště“ a opět se ocitáme v úžasné kamenité krajině úplně sami. Proplétáme se podél oficiálního trailu. Někdo jej bere jako dogma, my jako inspiraci a jdeme si vlastní cestou, jak potřebujeme. Tristan. Trailové jméno separatista [45]. Propiersovaný chlapík s vizáží drsného punkera, samotářský a překvapivě pečlivě dbající o svou bezpečnost na treku. Hrdý propagandista z britského poloostrova Cornwall, který na nás vytáhl dokonce jejich obří černou vlajku s bílým křížem. Nejdřív jsme mu nerozumněli ani pendrek, ale poté, co jsme se po trase možná třikrát setkali, jsme si dokonce i trochu pokecali 🙂 Platí to v menší míře o celém ostrově, člověk to nesmí tolik prožívat, poslouchat a za chvíli se i ze skotštiny nakonec vyloupne jazyk, ve kterým může člověk člověku rozumět.
I am Connor MacLeod of the Clan MacLeod. I was born in 1518 in the village of Glenfinnan on the shores of Loch Shiel..
Úžasný místa, tohle se nedá popisovat, to se musí zažít.. Castle Ewen, Fairy Circles. Západ nad útesy Lookout Bothy, větrné hřebeny pohoří Trondairnis, Old Man of Stor. Portree. Tennent’s. Skotský ležák.
Sligachááán.
Sligachan Old Bridge z roku 1810.
Bivak na bažině (ale tady je stejně všude, tak nás to nechává naprosto klidnými).
„Drobná odbočka“ přes nejvyšší horu Sgur Alasdair [0 – 992 m.n.m.]. Bóčův Wish list splněn. Já jí povinnou neměl. Díky, že’s mě sem vzal s sebou! Vystoupili jsme na ni, shlédli všechnu tu nádheru pod námi a s pokorou se vraceli zpět na stezku. Všem dalším, i těm půl hodiny za námi toho dne, se již opona z mraků zavřela. DG!
Úžasný, desítky metrů vysoký vodopád s duhou a ptačím obětištěm.
Úžasné fairly pools! Davy ani nevnímáte, smráká se, všichni mravenci zmizí. A my, opět, jako předchozí dny bivakujeme osamoceni v tiché větrné skotské vysočině.
Vracíme se po dvoudenní odbočce ke stužce jménem oficiální trail, opět potkáváme překvapené spolusouputníky, kteří jsou překvapeni, že máme stejnou rychlost. Necháváme je v té radosti. My jí nemáme z těch krás o nic méně.
Přibližujeme se k The Bad Step. Zvědavost v sobě ale tlumíme, již přístup byl vzdušnější. Otáčíme kormidlo správným směrem. Smýváme skotský pot v oceánu. 5 sekund slávy z ponoření do oceánu! Ne, tak ledovou vodu jsem v životě neviděl ani na obrázku! Zátoku co jsme předtím celkem v klidu přebrodili zpátky spěšně a zdlouhavě obcházíme. S takovým přílivem totiž nikdo nepočítal! Míjíme Camasunary Bothy, parádní útulna pro pocestné. Ale my pokračujeme. Tady na ostrově prostě chceme spát venku pod svou plachtou. Nedaleko kostry po ovci.
Ráno delfíni! Dotek civilizace v Elgolu. Trilobity v prachu stezky.
Broadford. Fish & Chips! Tennent’s.
Jsme po tom týdnu rudý jak indiáni. V podstatě ani nekáplo. Podezíráme místní, že celýmu světu kecaj, že tu chčije a chčije, aby jim tam nikdo necoural.. Jsme na konci naší stezky.
Eilean Donan Castle, bus Citylink směr Glasgow.
Glasgow. The Pot Still PUB! The Isle of Skye Talisker Whisky.
DG!
